Nové studie přinášejí fascinující poznatek - biorytmus člověka určuje i jeho povahu.

Přečteno 33054x

Poslyšte příběh. Tisíce let vládl lidstvu skřivan. S pokřikem vyháněl z chýše za rozbřesku ty, jejichž biorytmus nekopíroval dost věrně střídání světla a tmy.

Mělo to logiku. Lovci zrána lépe mířili a sběrači při louskání semen dohopsali dál. Nejaktivnější skřivany to inspirovalo k tvorbě pořekadel na oslavu vlastní činorodosti, takže nějakým tím pořekadlem o vyšší výkonnosti ranního ptactva disponoval brzy (vlastně jak jinak) každý evropský jazyk.

Sovy početně převažují

Jedinec s genetickou predispozicí k ponocování byl v tomto švitořivém světě označen za povaleče a hochštaplera.

A svůj cejch si nese dodnes. Jenže „večerní chronotyp“, jak jej odborníci později nazvou, zatím zkoumal skryté možnosti noci, vnořil se do studia vlastní duše, zřel dávná tajemství. A věnoval se dalším specificky nočním činnostem, například plození dětí. Výsledkem je, že sovy dnes početně převažují nad skřivany.

Související…

Budiž tma aneb Proč svět potřebuje temnou noční oblohuKdy při běhu nejlépe spalujeme tuky? Ranní běh na lačno nefungujeVědecké studie potvrdily, že ranní ptáčata mají lepší psychiku než noční sovy

Pokračujme ve výkladu. Podle průzkumů bylo pro lidstvo ponocování inovativní činností, takže si je zachovalo jako evoluční výhodu. Sovy dnes v testech vykazují vyšší kreativitu i IQ. Ovšem platí za to strašlivou cenu – sklony k duševním chorobám, depresemi a samotou.

Ostatně i tyto řádky zní skřivanům nejspíš jako výplod chorého sovího mozku, oslepeného erupcemi na slunci. Nebylo by jednodušší, kdyby se svět vrátil k prastarým moudrům o ranních ptáčatech, která pro většinu životních situací bohatě postačí?

Pravidelná snídaně je poznávací znamení skřivanů

Průzkumy koneckonců ukazují, že skřivani žijí šťastnější a spořádanější život, jsou zdravější a daří se jim lépe ve škole i v práci.

Jeden z prvních, kdo se nad platností pořekadla (jehož anglická verze zní „ranní ptáče sezobne žížalu“) pozastavil, byl americký prezident Franklin D. Roosevelt.

Z vojáků, kteří 5. června 1944 dostali rozkaz vyplout, dokázali tu noc usnout jen ti (nejotrlejší) skřivani. A také jen oni měli před rozbřeskem dost nervů na to, aby se dokázali nasnídat.

„Možná se moc soustředíme na úspěchy ranních ptáčat a myslíme málo na neštěstí ranních (sezobnutých) žížal,“ pravil. Co tím mohl myslet?

Třeba to s tím nesouviselo, ale někdy ve stejné době vyplula od jižního pobřeží Británie flotila s 24 tisíci vojáky, kteří se druhý den vylodili v Normandii a způsobili tím německé pobřežní obraně naprostý šok. Vždyť bylo šest hodin ráno! Být noční sovou je v takových chvílích prokletí, ať jste Němec nebo Američan.

Z vojáků, kteří 5. června 1944 dostali rozkaz vyplout, dokázali tu noc usnout jen ti (nejotrlejší) skřivani. A také jen oni měli před rozbřeskem dost nervů na to, aby se dokázali nasnídat.

Mimochodem, pravidelná snídaně je jedním z poznávacích znamení skřivanů.

Sova má alespoň teoretickou šanci návyky skřivana napodobit, jestli jí ovšem neschází motivace a výdrž. Ani jedno nepatří mezi její nejsilnější stránky.

 

Pár zajímavých faktů o skřivanech:

Jen každý dvacátý skřivan vynechává ráno snídani.

Začne každý den na svém optimu a pak už je to pro něj jen „cesta z kopce“.

Je emocionálně stabilní, iniciativní, svědomitý a ochotný. Má lepší známky ve škole, lépe plánuje, problémy řeší ihned. Je optimistický a důvěryhodný.

Kvečeru trpí častými poruchami kognitivity (chápání).

Skřivan není až tak společenský tvor a tráví více času s rodinou.

Kortizol a adrenalin vylučuje hlavně ráno. Po setmění produkuje více melatoninu, takže lépe usíná.

Skřivani častěji sportují a jsou celkově zdravější, neboť některé nemoci (cukrovka, fibromyalgie) jsou přímo spojeny s nočním životem.

 

Pár zajímavých faktů o sovách:

Každá třetí sova vynechá ráno snídani.

Dlouho se rozjíždí, ale postupně nabírá tempo, večer je k nezastavení a v noci dostává dodatečný „kopanec“ energie.

Sovy méně sportují, jedí více nezdravých jídel, jsou častěji obézní, produkují více stresových hormonů. Více kouří a vypijí mnohem více kávy.

Vede čilý společenský život a rodina tím nezřídka trpí.

Je kreativní, má analytické schopnosti.

Produkuje více kortizolu (i bez stresu), má rychlejší metabolismus, vyšší vzrušivost, více energie, a tedy i vyšší kognitivitu.

Je emocionálně nestabilní, často vzpurná, má horší známky. Je to lovkyně senzací. Žije ve složitých vztazích.

foto: Profimedia

Luboš Heger

Luboš Heger

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.