fbpx

Nejlidnatější země světa chce v roce 2020 spustit systém totálního monitoringu obyvatel. Globální technologické firmy jdou tamnímu režimu na ruku

Zveřejněno: 10. 10. 2018
Přečteno 2133x

Technologičtí mágové milují Čínu, protože v této zemi se dá společnost měnit se závratnou rychlostí. Mnohé firmy ze Silicon Valley zde proto zřizují svá sídla. S nějakou demokracií a lidskými právy se není potřeba zdržovat. V Číně nic takového nepřekáží.

Související…

Velký bratr v čínské škole: každých 30 sekund skenují obličejeČíňané vyrábí atletické talenty. Pomáhají jim geny i kopírované metody trenérůV Číně dospívá generace, která nikdy neslyšela o Googlu ani Instagramu

Rozhodnutí z komunistického centra Pekingu okamžitě mění životy miliardové masy. Nakonec, toto centrum většinu Číňanů vytáhlo v rekordním čase z bídy a umožňuje jim přístup k technologickým vymoženostem, o kterých se občanům starých demokracií jenom zdá. A že jsou bohatnoucí Číňané monitorováni na každém kroku? To je daň za technologický pokrok, která nikoho netrápí.

Číňané se snaží, aby nebyli postihováni kvůli nedodržování kodexu příkladného občana socialistické tržní společnosti.

Strana tak může s tichým souhlasem obyvatel zneužívat ustavičné přítomnosti Číňanů na mobilním telefonu k nepřetržitému sledování a vyhodnocování jejich chování. Systém totálního monitoringu má naplno fungovat od roku 2020, ale už teď je jasné, že se Číňané hodně snaží, aby nebyli postihováni kvůli nedodržování kodexu příkladného občana socialistické tržní společnosti. Projekt se jmenuje „Vševidoucí oko“. Mimochodem, heslo „Národ má vševidoucí oko“ bylo součástí někdejší komunistické kampaně, která vyzývala ke sledování a udávání sousedů.

Moderní bedlivé oko

Jenom Peking má dnes na 850 tisíc „informátorů“, kteří dohlížejí na občany v ulicích. Financial Times zase loni popsaly systém jedné čínské školy v Chang-čou na jihu Číny, který by se jistě zamlouval většině matek žáků západních škol. S pomocí obličejového rozlišení a umělé inteligence je každý z tisíce studentů monitorován. Učitel okamžitě ví, jestli (a kolikrát) přišel pozdě na hodinu, jestli zameškal přípravu, má přehled o tom, který žák se přejídá nezdravými zákusky a podobně. Kamery ve třídě zároveň monitorují, jak aktivně se děti zapojují do vyučování s tím, že jednou budou s to předpovědět, jaké budou mít v budoucnu studijní výsledky.

Systém monitorování je částečně v provozu necelé tři roky a za tu dobu stačil změnit chování lidí. Bojí se a dávají si pozor.

No a stejně bude od roku 2020 kompletně a neustále monitorován a vyhodnocován každý jednotlivý občan. A to přesto, že obličejové rozlišení pořád ještě není stoprocentně spolehlivé. Ale strach spolehlivý je. Systém monitorování je částečně v provozu necelé tři roky a za tu dobu stačil změnit chování lidí. Bojí se a dávají si pozor.

cina trh

Zastánci čínského „sledovacího“ systému argumentují, že konečně budou kriminální živly po zásluze potrestány, zatímco slušnost a práce pro společnost bude po zásluze odměněna. Občan, který jel načerno nebo překročil povolenou rychlost, bude mít smůlu třeba tehdy, když si zažádá o práci, přihlásí se na univerzitu nebo si bude chtít koupit letenku. Systém funguje zatím jen částečně, a přesto takové tresty za špatný sociální kredit zažily už desítky milionů občanů.

Zlaté banky

Držitel Nobelovy ceny, americký ekonom Joseph Stiglitz, upozorňoval už před třiceti lety na to, že bankéři vystupují coby sociální účetní: Půjčují těm, které vyhodnotí coby spolehlivé. Teď se do stejných pozic tlačí technologické firmy, ale bez toho, že by si braly servítky.

Technologické firmy na rozdíl od bank nemají ani zábrany, ani dostatečnou regulaci zvenčí.

Banky o nás sice sbírají obrovské množství informací, které podrobně dokládají naše chování a způsob utrácení, ale díky regulaci a tradiční diskrétnosti nevyužívají tento poklad tak, jak by mohly. Naštěstí. V Číně se rozjíždějí dva kontroverzní finanční systémy monitorování, které ovšem nevytvořily banky, ale technologické firmy. Technologické firmy na rozdíl od bank nemají ani zábrany, ani dostatečnou regulaci zvenčí. Bez váhání analyzují a využívají každou informaci, ke které se dostanou. Možnost jejich zneužití je fantastická.

cina mesto

Číňané na rozdíl od občanů demokratických společností věří, že stát musí být silný a mocný, aby je posunul dopředu. Přesto je pravděpodobné, že se čínský systém prosadí i tam, kde jsou ještě dneska občané na dlouhé prsty vlády hákliví. Západní Evropa totiž nemá zkušenost ponižujícího a odstrašujícího monitorování. Na „východě“ ji máme už jenom my, kteří jsme sledování režimem zažili.

Růžové ne, raději černé

Čínská policie nosí k monitorování občanů skvěle vyhlížející tmavé brýle. Podobné, ale spíš pro obyčejné zákazníky než ozbrojené síly, chystá na trh čínský startup zvaný Rokid. Nasadíte si je, vejdete do místnosti plné lidí a nad jejich hlavou se objeví jejich jméno a osobní detaily ze sociálních sítí. Kdo by odolal?

Představte si, že půjdete po ulici v brýlích, a budete vědět, kdo se zrovna s kým rozešel, kdy se narodil, jaké má číslo bot, případně oblíbenou barvu. V první fázi to vlastně může být i zábava. Dokud se ale nezamyslíme nad tím, kdo v těch brýlích bude chodit a co na nás bude asi hodnotit. Díky technologiím máme každopádně všichni našlápnuto, že budeme krotcí, poslušní a spořádaní jako moderní Číňané.

foto: Profimedia, zdroj: Financial Times

Anastázie Harris

Anastázie Harris (ash)

Novinářka, publicistka, autorka knihy Alžběta II.: Pracující žena. Jinak také pracující žena.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.