fbpx

Jaron Lanier vysvětluje, jak algoritmy deformují naše chování. Třetí díl našeho seriálu je o tom, proč mají sociální sítě zásadní podíl na tom, že „umřela pravda“.

Zveřejněno: 28. 8. 2018
Přečteno 6095x

V prvním a druhém díle seriálu, který popisuje kapitoly z knihy Jarona Laniera „Deset důvodů, proč vymazat své účty na sociálních sítích – teď hned“, jsme uvedli, proč na sociálních sítích vždy vítězí negativní emoce a jak má každý člověk svého „vnitřního trolla“. Lanier rozebírá systém „bummer“ – ten za pomoci algoritmů modifikuje chování online uživatelů tak, aby to vyhovovalo především inzerentům. V tomto díle si popíšeme, jak se idea, že „každý má svou pravdu“ (na rozdíl od osvícenského „pravda existuje a má smysl ji hledat“) rozšířila do celého světa.

Související…

Deset důvodů, proč vymazat své účty na sociálních sítích – díl II.Expert představuje 10 důvodů, proč vymazat své účty na sociálních sítíchFake, nebo pravda? U zpráv je důležitější hledat kontext

„Díky nedávným úspěchům medicíny, které ve 20. století zdvojnásobily naši délku života, se můžeme ještě chvíli ukájet představou, že očkování je škodlivé, a nezaplatit za to životem. Ale jak dlouho?“ ptá se Lanier. O tom, že na socnetech se vytrácí pravda (a spolu s ní i úcta k ní), existuje napříč odbornou obcí konsensus. Spory se vedou jen o tom, zda a jak moc je to škodlivé, jestli to celé není prostě náramná legrace a docela vítaná sprcha pro namyšlená mainstreamová média, anebo je to vážný zásah do zdravého fungování společnosti. Lanier patří k těm, kteří ztráty pravdy želí a vidí v tom ohrožení svobody každého jednotlivce. 

Všechno je „fejk“

Systém BUMMER (algoritmická behaviorální modifikace uživatelů, z něhož těží některé sociální sítě a jejich inzerenti, anglicky Behaviors of Users Modified & Made into an Empire for Rent) má podle Laniera na informačním chaosu nejen zásadní podíl, ale dokonce ekonomický zájem. Smrt pravdy je fakticky produktem BUMMERu. Důvodů je několik. 1. „Hovada“ (Lanier používá termín „assholes“ pro nihilisty, kteří na síti strhávají nejvíce pozornosti) mění disciplínu debatních klání, řekněme z odbíjené na vybíjenou. Lidé soustředění na boj o svůj status ztrácí ze zřetele cokoli dalšího. 2. „Fejkové“ nemají žádný důvod hledat pravdu. Pravda ohrožuje jejich existenci. 3. Když se dostatečný počet skutečných lidí změní ve „fejky“, začne být brzy všechno tak trochu „fejk“.

„Hovada“ mění disciplínu debatních klání z odbíjené na vybíjenou

„Myslíte si, že jste nikdy v životě s žádným fejkem nekomunikovali?“ ptá se Lanier. A odpovídá si – třeba ne aktivně, ale oni komunikují s vámi. Třeba jste koupili něco kvůli dobrým recenzím, které postovali umělí lidé. Vyhledávač vám našel lékaře, jenž byl mezi prvními odkazy kvůli spoustě fejků napojených na jeho stránku. Zhlédli jste video nebo přečetli článek pro vysokou sledovanost a čtenost, kterou ale vyhnali do výše fejkové. Všimli jste si nějakého tvítu, protože ho předtím retvítovaly tisíce botů.

25 tisíc followerů? 225 dolarů

Podle New York Times nabízely firmy prodávající „bot services“ (služby botů) na počátku letošního roku prvních 25 tisíc sledujících na Twitteru za 225 dolarů. „Sledující“ jsou směskou skutečných lidí a fejků, při zběžné kontrole vypadají všichni reálně. Jedna firma prodávající internetové boty a fejky byla sama fejk, zjistil New York Times. Na uvedené adrese nikdo nesídlil. Seznamovací portál Ashley Madison využíval nejen falešných krásek, aby nalákal zákazníky na placené služby, ale najal si i falešné kritiky, aby upozorňoval na amorálnost svých služeb (říká se tomu „guerillový marketing“) a vyvolal tak umělou kontroverzi (= publicitu).

Jedna firma prodávající internetové boty a fejky byla sama fejk

Nejen pro poskytovatele pochybných služeb, ale dokonce i pro mainstreamová média a další slušné hráče na trhu je těžké zbavit se kompletně fejků, píše Lanier. „Vznikla mezi nimi symbióza jako mezi některými parazity a lidským tělem. Fejky podporují provoz na síti, jako bakterie urychlují trávení.“

No tak tedy buďme fejkové!

Když Mark Zuckerberg a jeho kolegové svědčili před americkým Senátem, mimo jiné konstatovali, že na svých účtech nedokážou rozlišit fejk od skutečné osoby. Schází jim k tomu technické prostředky. Což je černá groteska, protože algoritmy se podle všeho snaží manipulovat s boty stejně jako s lidmi, ale boti jsou na rozdíl od lidí vůči této manipulaci imunní. Tak či onak, technologičtí giganti slíbili s fejky bojovat a možná to i dělají, faktem zároveň zůstává, že z fejků nepřestávají profitovat, píše Lanier. 

Svobodu projevu robotům

Jakkoli by spousta lidí třeba na Twitteru – ať již z etických či emočních důvodů – dala přednost tomu, aby tato platforma vymítila fejky a boty docela, aktivita falešných profilů jim často zvyšuje jejich vlastní provoz. IT giganti do tohoto chaosu přicházejí s nádhernými racionalizacemi, proč jsou fejkové vlastně neškodní – zvyšují totiž rozmanitost a pestrost svobody slova („Roboti si zaslouží být chráněni Prvním dodatkem ústavy o svobodě projevu,“ zněl titulek v magazínu Slate v lednu 2018). „Ovšemže zaslouží,“ ironicky přitakává Jaron. Většina konspiračních teorií se zrodí na sociální síti, rozšíří ji umělé účty a poté pronikne do mainstreamových médií, které ji už nemohou ignorovat.

Když se společnost skládá z fejků, možná byste si měli vyzkoušet, jaké to je být fejkem

V těchto chvílích tradiční a zároveň vysoce stranická média jako Fox News přestávají být pouhými loutkami v systému BUMMER, jako jimi jsou všichni ostatní včetně New York Times nebo Slatu, a šířením nesmyslů upgradují na aktivní komponent soustrojí. Lanier však důrazně podotýká: „Není vůbec na mně, abych za kohokoli z vás soudil, co už není autentické, anebo jak máte vytvářet svou online personu a spravovat digitální identitu. Pokud nějaký teenager vytvoří fejkový účet na Instagramu, nemusí to být nutně amorální čin. Jestliže chcete být občanem první kategorie v kterékoli společnosti, musíte být gramotní v jejím jazyce. Když se taková společnost skládá z fejků, možná byste si měli vyzkoušet, jaké to je být fejkem.”

Fejky ubližují i offline

Mnozí z lidí, kteří uvěřili ve škodlivost vakcinace (což už následující generaci možná bude stát životy), nemají ani internet. Pokud jej ale mají, zásobují ostatní každodenním přívalem memů, strašidelných příběhů o znetvořených dětech (samozřejmě falešných), clickbaity („klikacími návnadami“) převzatými od botů. Něco podobného existovalo ve společnosti vždy, upozorňuje autor. Jenže rozdíl je v tom, že dokud měl mediální dvorek nějaké rozhodčí, člověk se nakonec vždy dobral pravdy – dodáváme my. Býval (a stále je) to třeba server Snopes.com. Naše sekty odpůrců očkování (anebo přátel Ruska, samozvaných ochránců národa, strážců hranic apod.) o podobných serverech nevědí.

Jediným důvodem, proč systém rétoriku (fejků) zesiluje a troubí do světa jako tlampač, je skutečnost, že zvyšuje provoz

Anebo třeba vědí, ale ověřování zpráv šířených jejich soudruhy ze stejného bublifukového kmene by jim přišlo jako nesoudružské chování. Kdo tedy nese odpovědnost? V systému BUMMER vůbec nikdo. „Ve vedení Facebooku nebo Twitteru určitě nesedí nějaká konkrétní osoba, která se rozhodla podpořit protiočkovací rétoriku. Jediným důvodem, proč  systém takovou rétoriku zesiluje a troubí do světa jako tlampač, je skutečnost, že zvyšuje provoz.“

Média a pud sebezáchovy

Moderní medicína a dekády trvající odpovědné chování různých institucí zajistilo, že jsme začali zdraví vnímat jako přirozený stav věcí, píše Lanier. A to samé platí pro mír a bezpečnost v Evropě – dodejme. Nechtěným důsledkem takto zodpovědného chování je, že mnozí z nás smějí věřit nesmyslům (vakcíny zabíjejí, Rusko bývá obvykle zataženo do války) a nemuset za to platit zdravím ani životem. Tedy alespoň v tuto chvíli. „Fungování médií je naprosto zásadní pro naše přežití, protože bez ověřování pravdy se začneme oddávat nebezpečným fantaziím. Současná média nic takového nedělají. Zachraňte své děti a zrušte své účty,“ vyzývá Lanier.

foto: Shutterstock, zdroj: New York Times

Luboš Heger

Luboš Heger

Texpert a kulturní antropoid. Nevěří, že lze skutečnost věrně zaznamenat do slov, ale každý pokus vytváří novou a zajímavou skutečnost.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.