fbpx

Čínské vládě se povedlo něco, co čeští komunisté nikdy nedokázali: mladí lidé nejenom nemají přístup k informacím, oni ho ani nechtějí.

Přečteno 2399x

Osmnáctiletý Wei Dilong, který žije v jihočínském městě Liuzhou, se na první pohled může zdát jako jakýkoliv jiný teenager na světě. Má rád basketball, hip-hopovou hudbu a hollywoodské filmy o superhrdinech. Na vysokou školu se chystá v roce 2020 do Kanady.  Wei se podobá svým čínským vrstevníkům i v jiných ohledech: nikdy neslyšel o Googlu nebo Twitteru. Jednou zaslechl něco o nějakém Facebooku: „To je něco jako Baidu?“ ptá se a přirovnává ho k velkému čínskému vyhledávači.

Související…

Jak se Čína přátelí s jinými zeměmi? Nabídne panduČína už nechce dovážet náš odpad. Kam s ním? Časy se mění: Zakladatelé sociálních sítí varují před sociálními sítěmi

Dospívá celá generace Číňanů znající internet výrazně jiný, než jaký ho známe my nebo zbytek západního světa. Během posledních deseti let zablokovala čínská vláda Google, Facebook, Twitter a Instagram, stejně tak jako mnoho dalších cizích webových stránek, jako třeba The New York Times nebo čínskou Wikipedii. Samozřejmě každý ze zabanovaných webů má svoji lokální variantu: místo Facebooku mají RenRen, místo Googlu Baidu, místo Youtube Youku, místo Twitteru Sina Weibo. Všechny čínské alternativy jsou však notně cenzurované.

Mnoho mladých Číňanů vůbec netuší, co to je Google nebo Twitter

A nyní tato opatření začínají nést ovoce: mnoho mladých lidí netuší, co Google či Twitter vůbec je. A jelikož mají k dispozici nepřeberné množství vlastních čínských verzí aplikací a online služeb, většinu z nich očividně ani nezajímá, o co vlastně přichází. To umožnilo Pekingu stvořit masivní hodnotový systém schopný hravě konkurovat západní liberální demokracii. Čína se navíc chystá tento model cenzurovaného internetu exportovat i do dalších zemí, jako je Vietnam, Tanzanie a Etiopie.

Vítězství cenzury

Pro americké a další západní internetové giganty je získání alespoň kousku čínského trhu stále nedosažitelný sen. Čínská komunistická strana dala jasně najevo, že se pod nadvládou prezidenta Xi Jinpinga vydá cestou větší ideologické kontroly. Jen od začátku tohoto roku národní úřad pro regulaci internetu zablokoval více než 3000 webových stránek. Přitom od rozvoje internetu se očekávalo něco zcela odlišného. Bill Clinton ve svém prezidentském projevu v roce 2000 prohlašoval, že rozvoj internetu udělá z Číny mnohem otevřenější společnost než USA. 

Čínská cenzura nemusí ztěžovat občanům přístup k informacím – ona tvoří prostředí, kde nikdo informace ani nevyžaduje

Cenzura funguje jako úrodná půda pro vznik řady čínských aplikací, napodobujících své západní protějšky. Vlastně nejen napodobují, populární platforma Weibo došla mnohem dál: z jejího účtu můžete prakticky cokoliv. Chatovat, surfovat, koukat na filmy, platit, objednávat. Nepotřebujete platební karty, bankovní účty, e-maily, nic.  V Číně se peníze přesouvají do virtuální podoby velmi rychle, což je dalším znakem rozplývání tamních občanů v systému.

china weibo

I kdyby se ale západním aplikacím podařilo prorazit na čínský trh, hrozí reálné nebezpečí, že by se setkali s apatií ze strany mladých Číňanů. Dva ekonomové z Pekingské a Stanfordské univerzity provedli experiment: tisícovce studentů dali nástroje k překonání cenzury, jen aby zjistili, že téměř polovina je vůbec nepoužila. A z těch, co je použili, skoro nikdo nevyužil čas k tomu, aby si pročítal zablokované zahraniční zpravodajské weby. Jejich studie tak potvrdila, že čínská cenzura není efektivní jen v tom, že občanům ztěžuje přístup k informacím. Ona přímo tvoří prostředí, kde nikdo takové informace ani nevyžaduje.  

Nezaujatá, ale hrdá generace Z

Přitom ještě nedávno se mezi lidmi vyrůstajícími v 80. letech objevilo několik rebelů. Oblíbený bloger Han Han, který zpochybňoval čínský politický systém a tradiční hodnoty, prodal miliony kopií svých knih a těšil se mohutnému zástupu followerů. Ale ani on už není, kým býval. Na svém blogu už se odvažuje psát pouze o svém byznysu.

Mediální gigant Tencent provedl v březnu studii, do které se zapojilo více než 10 000 uživatelů narozených po roce 2000. Téměř každý osmý z deseti si myslí, že Čína se buď nachází v historicky nejlepší etapě svého rozvoje, anebo že se každým dnem stává lepší a lepší zemí. Podobné procento pak uvedlo, že vidí budoucí vývoj velmi optimisticky.

foto: shutterstock, zdroj: The New York Times

Tereza Hermochová

Tereza Hermochová

Mám ráda poezii. Natáčím dokument, ale ještě nevím o čem.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.